Navigace Kariéra Nabídka práce 24/7 800 100 187


Zpět do kategorie blogu

Komplexní projekty energetických úspor jsou v nemocnicích či školách ideální, zatím je však brzdí legislativa, shodli se účastníci sympozia Ekonomického deníku

Komplexní projekty energetických úspor jsou v nemocnicích či školách ideální, zatím je však brzdí legislativa, shodli se účastníci sympozia Ekonomického deníku

Velké projekty komplexních energetických úspor v pražské Thomayerově nemocnici či v Psychiatrické nemocnici Bohnice dokládají, že se pomalu daří prolomit ledy nedůvěry k takzvaným EPC projektům ve státním sektoru. Větší vlnu investic do energetické efektivity ve státních nemocnicích a dalších organizacích pod kontrolou státu však lze očekávat až po novelizaci zákona o rozpočtových pravidlech a změně striktního přístupu ze strany ministerstva financí, shodli se účastníci panelové diskuse na sympoziu Ekonomického deníku na téma Ceny a úspory energií.

Podle slov obchodního ředitele SSI Energy Marka Tabaška se situace za poslední dva roky mírně zlepšila a první EPC projekty ve státních nemocnicích se již realizují. Příkladem může být snížení energetické náročnosti Psychiatrické nemocnice Bohnice za 490 milionů korun, na kterém pracují Veolia Energie spolu s firmou D-energy ze skupiny SSI. Blíže tento projekt ve svém vystoupení představil obchodní ředitel Veolia Energie ČR Jakub Tobola.

Legislativní překážky přesto dál zůstávají a brání větším investicím do energeticky úsporných projektů ve veřejném sektoru. „Stále tu jsou legislativní překážky, je zapotřebí novelizovat zákon 218 (zákon 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech – pozn. red) a umožnit organizačním složkám státu, aby dosáhly na energetické úspory,“ upozornil Tabašek a dodal, že dnes tyto organizace většinou dělají jen dílčí opatření typu instalace fotovoltaiky či výměna svítidel. Tedy jen to, na co dostanou dotaci.

Současně však Marek Tabašek varoval před zahlcením kapacit dodavatelských firem. To by mohlo nastat v případě, že stát zavelí k masivním investicím do energetické efektivity. „Když segment úsporných opatření není podporován, tak stavební a technologické společnosti mají těžiště svého byznysu jinde. Když teď zájem o energetické úspory vyskočí na sinusoidě nahoru, budeme narážet na kapacity firem,“ doplnil Tabašek.

Vstřícnější přístup státu k EPC projektům by přivítal také předseda představenstva Nemocnic Plzeňského kraje Zdeněk Švanda. „Pro mnohé municipality a nemocnice jsou EPC kontrakty jedinou možnou cestou,“ řekl Švanda. Upozornil, že se jedná o komplexní projekty, které veřejný zadavatel jen těžko manažersky a odborně sám zvládne. Dodavatel EPC služby se o vše postará a zadavateli tak odpadne řada starostí.

Není to jen o tom, že dodavatel něco postaví nebo zateplí starší budovy a pak zmizí. Dodavatel EPC se o projekt stará po celou dobu trvání smlouvy a vyhodnocuje úspory energie.

Obchodní ředitel SSI Energy, Marek Tabašek

Ministr životního prostředí Petr Hladík přislíbil, že se bude problematikou zákona o rozpočtových pravidlech zabývat. Přetížení dodavatelských firem se ministerstvo snaží vyhnout pomocí vyjednání s oborovými asociacemi. „Dotační programy vypisujeme tak, abychom nezpůsobili přehřátí trhu a zbytečně nenavýšili ceny. Máme na to analýzu a vypadá to, že materiál ani technologie nebudou problém,“ řekl ministr Hladík.

Problém vidí Petr Hladík hlavně v přístupu sousedního Německa, které se chystá zakázat instalaci kotlů na fosilní paliva v novostavbách. Výsledkem bude skokový růst poptávky po tepelných čerpadlech a zhoršení jejich dostupnosti na českém trhu. Na domácím českém trhu pak může nastat problém s kapacitami stavebních firem, které jsou už dnes plně vytíženy.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák upozornil na měnící se přístup ministerstva financí, které začíná EPC projekty ve veřejném sektoru podporovat. „Už současná legislativa k tomu použitelná je. Postupně zmizel také ostych či strach, jak použít zákon o zadávání veřejných zakázek na EPC kontrakty,“ řekl Třešňák a dodal, že zejména menší města a obce se neobejdou bez služeb specializovaných konzultačních firem.

Význam energetického managementu při EPC kontraktech zdůraznili také další účastníci panelové diskuse. „Není to jen o tom, že dodavatel něco postaví nebo zateplí starší budovy a pak zmizí. Dodavatel EPC se o projekt stará po celou dobu trvání smlouvy a vyhodnocuje úspory energie,“ zdůraznil Marek Tabašek. Zdeněk Švanda dodal, že každá koruna investovaná do přípravy EPC projektu se desetkrát vrátí v budoucích úsporách energie.

Ve třech čtvrtinách státních budov se plýtvá energiemi. Co s tím?

Moderátor debaty, vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann, zmínil nedávno zveřejněné výsledky studie poradenské společnosti Deloitte, podle které jsou tři čtvrtiny státních budov energeticky nevyhovujících a za poslední roky se tento stav nijak nezlepšil. Jejich modernizace by mohla státu přinést finanční úspory ve výši 12 až 20 miliard korun ročně v závislosti na budoucí výši cen energií.

Podle ministra Petra Hladíka by se v tomto desetiletí měly stát energetické úspory ve veřejném sektoru, ale také v průmyslu a domácnostech, zásadní prioritou. Otevírá se totiž mimořádné „okno příležitosti“, kdy Česká republika získá do roku 2030 na energetické úspory, dekarbonizaci a modernizaci energetiky zřejmě až jeden bilion korun. Značná část peněz bude pocházet z prodeje emisních povolenek, kde výnos zvyšuje jejich vysoká cena okolo 100 eur za tunu oxidu uhličitého.

Využít dostupné peníze však nebude triviální úkol. „Potenciál úspor musíte zmapovat, potřebujete projektovou dokumentaci, musíte investici prosadit a vysoutěžit dodavatele a realizovat projekt. Také nám nesmí chybět odvaha a rozhodnost do těchto projektů jít. Zlaté pravidlo státní správy je: kdo nic nedělá, ten nic nezkazí,“ řekl Hladík. Úkolem ministrů a celé vlády tak bude ptát se, proč někde to jde a jinde se nic neděje.

Zdeněk Švanda zareagoval, že se vyplatí navázat odměny vedoucích pracovníků na energetické úspory. „Pokud se tyto cíle projeví v odměnách vedení příspěvkových organizací, nebolí to a motivuje to,“ doporučil Švanda.

Petr Hladík doplnil, že navzdory všem překážkám je o dotace na úspory energie velký zájem. Například výzva na zateplení veřejných budov z Operačního programu Životní prostředí byla zcela vyčerpána a naopak chybí jedna miliarda korun pro další zájemce. Ti mají dostat příležitost v podobné dotační výzvě, kterou stát vypíše z Národního plánu obnovy.

Také podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Petra Třešňáka je peněz na energetické úspory dostatek. Velký převis poptávky nad nabídkou peněz nastal u dotací na pořízení fotovoltaické elektrárny v podnicích, což je program v rámci Národního plánu obnovy. „Převis poptávky byl natolik velký, že jsme museli alokaci dvakrát navýšit, a to až na devět miliard korun,“ upozornil Třešňák.

Marek Tabašek pochválil ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí za vstřícný přístup, ale také upozornil na nedostatečnou alokaci peněz na energetický management. „V případě EPC projektů je kvalitní příprava zásadní. Teď naposledy byla alokace na energetický management veřejných budov čtyři miliony korun a během jednoho dne byla vyčerpána,“ řekl Tabašek.

Zdeněk Švanda k tomu dodal, že nemocnice a další veřejní zadavatelé se musejí na budoucí investice do úspor připravovat dopředu a tak trochu chystat projekty „do šuplíku“. Oproti samotné investici se jedná o marginální náklady. Výhodou je, že organizace bude připravena ve chvíli, kdy stát na tuto oblast vypíše dotační podporu.

David Tramba, Ekonomický deník

Hlavním partnerem sympozia Ceny a úspory energií byla společnost Veolia Energie ČR, které tímto děkujeme za podporu akce.


Tiskové zprávy, sektorové analýzy, aktuality z naší firmy a další

Podobné články blogu