Eduard Paulík: EPC projekty jsou cestou k miliardovým úsporám a pomáhají k naplnění cílů EU v oblasti energetické účinnosti

Důležitou roli při naplňování evropských závazků mají energetické služby se zaručeným výsledkem (EPC), o které je dnes mimořádný zájem. Na konferenci Právo, EPC a úspory, kterou společně uspořádaly Ekonomický deník, Česká justice a Zdravotnický deník, to řekl člen Rady Asociace poskytovatelů energetických služeb a jednatel D-energy Eduard Paulík.

Cíle politiky Evropské unie v oblasti energetické účinnosti jsou přitom mimořádně ambiciózní. Počítají se snížením  spotřeby energie o 1,9 procenta ročně a do roku 2033 také s renovací čtvrtiny veřejných budov s nejhorší energetickou efektivitou. Právě EPC projekty patří k nástrojům, které mohou pomoci tyto závazky reálně naplnit – a zájem o ně dál roste.

„Je enormní zájem o projekty, které jsou komplexní. V tuto chvíli má jen Národní rozvojová banka, která zajišťuje dotační podporu přípravy EPC z programu ELENA, zhruba 30 projektů předložených žadateli. Jde o rozsáhlé akce s významným ekologickým a emisním dopadem, ale zároveň s prvkem obnovy budov,“ uvedl na konferenci Eduard Paulík, člen Rady APES a jednatel společnosti D-energy.

Od 90. let, kdy se energetické služby se zaručeným výsledkem na českém trhu objevily, se podle Paulíka podařilo modernizovat přes  1500 objektů v přibližně 300 projektech. „Proinvestováno bylo 9,3 miliardy korun. Kumulovaná historická úspora dosáhla 6,5 miliardy korun, ale v dnešních cenách se bavíme o úspoře přesahující 10 miliard korun,“ zdůraznil.

Významnou roli mezi zájemci o EPC hrají nemocnice a další zdravotnická zařízení, na něž připadá zhruba polovina hodnoty všech projektů. Jen za posledních pět let bylo uzavřeno 16 smluv o EPC službách či performance design & build řešeních  v objemu pěti miliard korun. Aktuálně pak běží dalších osm výběrových řízení v celkovém objemu 900 milionů korun.

Oboru výrazně pomohly změny v nastavení dotačních podmínek a některé legislativní změny. „V posledních letech se daří kombinovat EPC projekty s ostatními zdroji financování, zejména s dotační podporou. To značně změnilo přístup k projektům, které již nejsou zaměřeny pouze na energetické úspory a obnovu technologických zařízení, ale bavíme se o komplexní obnově budov, tedy včetně často významného podílu stavebních opatření“ doplnil Eduard Paulík.

Jedna z posledních překážek pak má zmizet s příchodem Nového roku. Od ledna 2026 se budou moci do komplexní obnovy budov naplno pustit také organizační složky státu. Jak asociace  APES už dříve uvedla, díky schválené změně rozpočtových pravidel se mohou do rozsáhlejších renovací zapojit například ministerstva, soudy, finanční úřady, Akademie věd ČR a desítky dalších institucí. Celkově jde zhruba o dva tisíce budov.

Podporu EPC projektů na konferenci přislíbili i zástupci nové vlády Karel Havlíček a Adam Vojtěch, a to jak v nemocnicích, tak i kdekoli jinde ve veřejné sféře.