Stoupající počet bezpečnostních incidentů v některých průmyslových zónách zalarmoval politiky i na vládní úrovni. Z řady výrobních areálů vznikají malá města. To znamená nové výzvy a potřebu hledání nových řešení pro Policii ČR, obecní policii, stejně jako soukromé bezpečnostní agentury.

Jak vyplývá z nedávné studie, kterou zveřejnila mezinárodní poradenská společnost BNP Paribas Real Estate Česká republika, z řady areálů se stávají malá města s kompletní infrastrukturou. Samozřejmostí bývají ubytovací kapacity, přibývá sportovního a dalšího volnočasového vyžití, školky, školy, obchody, služby, restaurace, zázemí pro lékaře a další nabídka.

Pracovníci mohou v areálu trávit i velkou část svých mimopracovních aktivit, nejsou de facto nuceni opouštět areál. Tento trend ve vztahu k zaměstnanecké politice jednotlivých společností je velmi příznivý, klade však větší nároky na udržení veřejného pořádku jak v areálech samotných, tak v jejich širším okolí.

Navíc, takřka nulová nezaměstnanost v kombinaci s ekonomickou konjunkturou nutí řadu výrobních i logistických firem v České republice využívat agenturní pracovníky. Na jednom místě, v rámci jedné zóny, se tak potkávají lidé různých národností, a to i z oblastí ležících mimo Evropskou unii. Situace, kdy v některých areálech i mimo ně strmě vzrostla kriminalita, přimělo Ministerstvo vnitra ČR k založení meziresortní komise, která má za úkol problém řešit.

Developeři, správci i sami nájemci či vlastníci těchto výrobních závodů se ve spolupráci se soukromými společnostmi snaží negativním jevům účinně předcházet. Rizik jsou si vědomi také zástupci měst a obcí. Ti se tradičně spoléhají většinou na obecní či státní policii. Všichni hledají společné cesty vedoucí k řešení a zejména prevenci zvyšujícího se počtu bezpečnostních incidentů.

Stále více vlastníků, správců i samotných podnikatelů si uvědomuje, že státní, či obecní policie nemá za každých okolností dostatečnou kapacitu na řešení přibývajících bezpečnostních incidentů. V takových areálech obvykle zajišťují bezpečnost soukromé bezpečnostní služby. Jsou tak postaveny před daleko vyšší bezpečnostní výzvy než doposud. Už nejde jen o dohled nad dodržováním interních směrnic konkrétních zákazníků, prevenci ztrát, kontrolu oprávněnosti vstupu do vyhrazených prostor a reakcí na výstupy z bezpečnostních technologií.

Soukromá bezpečnostní služba by se u podobných typů zakázek měla orientovat zejména na velmi úzkou a aktivní spolupráci se zástupci místní samosprávy, státní a obecní policií, stejně jako dalšími soukromými bezpečnostními službami operujícími v areálu. Měla by být schopna nabídnout služby sociálně-preventivního a intervenčního týmu složeným z pracovníků, kteří jsou školení a mají praxi v předcházení a eliminaci konfliktních situací.

Z toho titulu musí jít o pracovníky, kteří prošli specializovanými kurzy v oblasti psychologie (odolnost), fyzické zdatnosti, řešení konfliktních situací (včetně jazykové vybavenosti) a v neposlední řadě i poskytování první pomoci. Nelze opomenout ani pravidelné školení a systémové vzdělávání realizované jak ze strany zaměstnanců poskytovatele bezpečnostních služeb, tak ze strany zákazníka.

Právě pravidelná školení a další kurzy profesního zdokonalování jsou nezbytným předpokladem pro to, aby tým bezpečnostní agentury obstál i v těchto nových podmínkách. V naší společnosti klademe velký důraz na mediaci, školení a metody bezpečnostního dohledu, který primárně nemá represivní charakter. Snažíme se, aby naše pracovníky zaměstnanci zákazníka vnímali jako někoho, kdo jim pomáhá.

V neposlední řadě je důležité také aktivní využití a dohled nad bezpečnostní situací v areálu. Děje se tak prostřednictvím vyspělých dohledových prostředků propojených do moderního dispečinkového pracoviště. Bezpečnostní technologie jsou v tomto ohledu již na takové technické úrovni, že dnes je reálně možné již plně nahradit základní výkony fyzické ostrahy a celý bezpečnostní systém zefektivnit a optimalizovat.

Zastáváme názor, že prevence předchází represi a určitě je třeba pracovat na širší integraci pracovníků do prostředí, ve kterém tráví mimopracovní aktivity. Pokud to není v samotném areálu, je zcela nezbytná spolupráce s municipalitou a samozřejmě policií.

Nemá smysl zastírat, že s problémovým jednáním části zahraničních pracovníků se veřejnost setkává mimo jejich pracovní prostředí. Zde je řešením pouze velmi úzká aktivní spolupráce, výměna informací a často i nácvik společného postupu při mimořádných událostech mezi komerční bezpečnostní službou a státní či městskou policií. Kvalita soukromé bezpečnostní služby se často ukáže právě ve schopnosti takovou vzájemnou spolupráci iniciovat, koordinovat, realizovat a uvést v praxi.

Václav Elman,
obchodní a marketingový ředitel SSI Group