S kriminalitou a krádežemi se potýkají především velké obchodní řetězce. Zajímavostí je, že největší ztráty však nezpůsobují pouze zloději, ale také samotní zaměstnanci. Způsobené škody jsou navíc totožné. Kriminalita páchaná zloději tvoří 38 % škod, zaměstnanecká kriminalita pak tvoří dokonce 39 % škod. Na třetím místě jsou ztráty v rámci tzv. dodavatelského řetězce, ty se na škodách obchodníků podílí zhruba 7%. (Zdroj: Global Retail Theft Barometer)

„Krádeže rozlišujeme ještě s ohledem na jejich organizovanost, případně nahodilost a spontánnost. Do organizovaných krádeží jsou ve větší míře zapojeni pracovníci se znalostí interních procesů a škody bývají zpravidla vyšší. Jedná se zejména o fiktivní převzetí zboží od přepravce určené k prodeji, dále pak tzv. fiktivní odpisy, úmyslné nemarkování zboží a podobně. Naproti tomu neorganizované, respektive spontánní krádeže, se vyznačují nižšími škodami a daleko větší pestrostí ve způsobu provedení, od tzv. pronesení výrobku přes „pokladní čáru“, až po sofistikovaně upravené tašky, batohy, které zamezí správnému fungování bezpečnostního alarmu,“ prozrazuje Michal Cícer, ředitel útvaru ostrahy ve společnosti SSI Group, která zajištuje bezpečnostní služby několika stovkám objektů, včetně obchodních center v České republice a na Slovensku.

Na krádeže, které přicházejí zvenčí, je většina majitelů obchodů dobře připravená. Problémy se ale množí při těch ztrátách, které přicházejí z vlastních řad. Firmy a majitelé obchodu jsou tak nuceni stále zdokonalovat své interní postupy a kontrolní mechanismy, jak zabránit škodám páchanými vlastními zaměstnanci. Optimální je kombinace dobře nastavených interních procesních postupů s kombinací fyzického a technického zabezpečení.

Škody způsobené zloději přímo v obchodech jsou ale stále velké. Kromě drobných krádeží obchody čelí také organizovaným skupinám, které pro obchodníky mívají daleko fatálnější následky. „Některé velké obchodní jednotky zažívají tyto nájezdy v takovém rozsahu, kdy dosáhnou škody za jednu hodinu i výše 80 až 100 tisíc korun. Jedná se o vysoce organizované skupiny, které kradou na zakázku a bývají velmi dobře vybaveni proti bezpečnostním opatřením obchodů. Tyto zkušenosti vnímáme zejména u tzv. non food sortimentu v oblasti módního zboží,“ říká Michal Cícer, ředitel útvaru ostrahy SSI Group.

Zloději se nejvíce zaměřují na zboží, které lze rychle zpeněžit v zastavárnách či na černém trhu. Jedná se o elekroniku jako jsou mobilní telefony, tablety, herní konzole, dále pak o módu (obuv, módní doplňky, sportovní oblečení), nápoje a jídlo (čerstvé maso, tabákové výrobky, alkohol a víno) a parfémy a kosmetiku.